V čem spočívá Vaše osobní motivace angažovat se v česko-německých vztazích? 

Vychází z místa, v němž žiju – brněnský Bronx, jak se mu někdy říká, jsou jakési brněnské Sudety. Stopy minulosti jsou tu stále patrné. Na fasádách domů jsou kupříkladu předválečné německé nápisy. Díky nim jsem se začala zajímat o lokální historii a dozvěděla se o její někdejší pestrosti – národnostní i náboženské. A také zjistila, že v místech mého bydliště žila německá Brňanka, která byla ve svých jednadvaceti letech s půlročním dítětem zařazena do nechvalně proslulého odsunu. V květnu roku 1945 ji vyhnali a měla velké štěstí, že ji vybrali k nuceným pracím při žních a neskončila v hromadném hrobě u Pohořelic. Mnoho jiných takové štěstí nemělo. Její osud, respektive nespravedlnost, že jako mladá matka musela zaplatit za velký dějinný konflikt, na jehož peripetiích se nijak nepodílela, mě přiměl promýšlet otázky viny a odplaty, které jsem pak vtělila do románu Vyhnání Gerty Schnirch. Od té chvíle považuji otázku česko-německých vztahů za svou a snažím se přispět ke smíření a obnově ztracené důvěry, která leckdy přetrvává u starší generace pamětníků války, a také k budování nových příležitostí pro setkávání a dialog, především na poli kultury.

Jaký význam měl/má podle Vašeho názoru vznik Česko-německého fondu budoucnosti?

Vznik Česko-německého fondu budoucnosti měl klíčový význam. Stal se mostem, skrze který bylo mnohem snadnější přejít na druhou stranu a zahájit spolupráci s podobně laděnými subjekty. Spolupráce, sdílení, dialog – to vše je klíčové pro budování dobrého sousedství a já se domnívám, že díky ČNFB jsou naše sousedské vztahy dnes nejlepší, jaké kdy v historii byly.

Jaká je z Vašeho pohledu největší zásluha Česko-německého fondu budoucnosti?

Důvěra ve schopnosti a sny mladých lidí, kterým často podává pomocnou ruku a významně jim pomáhá v počátcích mezinárodní spolupráce. A pak samozřejmě to, že na své platformě umožňuje setkávat se a vést dialog všem, kteří se o danou problematiku sousedských vztahů zajímají.

Co byste si přál/a z hlediska budoucnosti česko-německých vztahů?

Aby se jim dařilo jako doposud a přibývalo lidí, kteří mají zájem nahlédnout za hranici své země a pokusit se vzájemně si porozumět. Bude se nám tak ve spojené Evropě bezpochyby žít lépe.