Tomáš Jungwirth
V čem spočívá Vaše osobní motivace angažovat se v česko-německých vztazích?
Specificky se v česko-německých vztazích dlouhodobě neangažuji. To ale nic nemění na mém přesvědčení, že je vždy mnoho toho, co se od našich západních sousedů můžeme učit – a čas od času také oni od nás. Kultivace vzájemného dialogu v době rostoucího neporozumění je zcela klíčová.
Jaký význam měl/má podle Vašeho názoru vznik Česko-německého fondu budoucnosti?
ČNFB je pro uvedenou kultivaci dialogu klíčový – mimo jiné proto, že dokáže přivést ke stolu aktéry, kteří by se jinak neměli šanci potkat, a aktivně je zapojit do procesu budování vzájemných vztahů. Jeho význam podle mého názoru přetrvává a dost možná bude ještě růst.
Jaká je z Vašeho pohledu největší zásluha Česko-německého fondu budoucnosti?
Vzhledem k tomu, že aktivity fondu sleduji jen dílčím způsobem, mohu psát pouze o své zkušenosti. Fondem podpořený projekt na sbírání německých zkušeností s přijímáním a integrací uprchlíků, který jsem vedl, otevřel čtyřem desítkám českých účastníků oči ohledně reakce tamní společnosti i zapojení nejrůznějších institucí. Své zkušenosti mohli poté přenést do českého prostředí. Pro mě osobně to zároveň byla cesta do oblasti migrační a integrační politiky, ve které jsem mezitím poměrně pevně zakotvil.
Co byste si přál/a z hlediska budoucnosti česko-německých vztahů?
Přál bych si, aby napříč oběma společnostmi panovalo vzájemné porozumění a respekt k odlišnostem – včetně politicky citlivých témat. Pokud tento přístup nebudou političtí představitelé v obou zemích kultivovat, jen těžko se podaří bariéry do budoucna úspěšně překonávat.