20 let - 20 osobností

Ricarda Böhme

Z čeho vychází Vaše osobní motivace angažovat se ve prospěch česko-německých vztahů?


Jako koordinátorka trojnárodní divadelní iniciativy J-O-Ś, která působí zde v česko-německo-polském Trojzemí a vychází z dlouholeté spolupráce divadelních souborů z Liberce, Jelení Hory a Žitavy, mám na každodenním programu vytváření sítě česko-německých vztahů a činnost v jejím rámci.

Náš divadelní projekt je založen na výměně umělců a publika a na intenzivní spolupráci kreativních osob ze všech tří sousedních zemí, které skrze jazyk umění nalézají cestu k interkulturnímu dialogu. Společné setkání různých kultur se silnými tradicemi může na umělecké úrovni vytvářet synergie a přidanou hodnotu. Ohledně umělecké činnosti si zúčastněná divadla slibují, že díky výměně dramatických děl z kulturního dědictví sousedních zemí dojde k rozšíření jejich zdrojů inspirace. Zvláštní důraz je kladen na poznávání jiných pracovních postupů a nové estetiky. Cílem je zároveň uchování pro každou zemi specifického kulturního dědictví a jeho rozvoj prostřednictvím společné tvorby nových děl.

Síla, která vychází ze samotného uměleckého projektu, a nároky kladené k dosažení společných cílů pro mě představují každodenní motivaci pro intenzivní spolupráci s kolegy ze sousedních zemí, jako například České republiky. Přitom je také pořád nutné zvládat nové a neočekávané výzvy.

Jaký význam podle Vašeho názoru mělo, popř. má založení Česko-německého fondu budoucnosti?


Česko-německý fond budoucnosti svou podporou přispívá k iniciování a realizaci dvojnárodních projektových záměrů z mnoha oblastí společenského života, vědy a kultury. Před založením Fondu budoucnosti se například přeshraniční projekty našeho divadla omezovaly na výměnu hostujících představení, zatímco dnes je s finanční podporou uměleckých projektů – díky osobnímu zájmu divadelních intendantů a ředitelů – výměna osob a informací spojených s uměním a kulturou sousední země o poznání intenzivnější.

V čem podle Vás spočívá největší zásluha Česko-německého fondu budoucnosti?


Podporou vybraných projektů přispívá Česko-německý fond budoucnosti k úspěšné realizaci záměrů spojujících dané národy a tím i k navázání kontaktů mezi aktéry z obou stran hranice.

Díky vícekrát poskytnuté podpoře ze strany Fondu budoucnosti mohlo Divadlo Gerharta Hauptmanna realizovat trojnárodní divadelní projekty pro mládež, koprodukce s herci ze všech partnerských divadel a inscenace s česko-německou tematikou, jako například „Alois Nebel“. Vedle toho české divadelní spolky pravidelně hostovaly na mezinárodním divadelním festivalu J-O-Ś v Žitavě, čímž divadelnímu publiku umožnily náhled do kultury sousední země a zprostředkovaly krásu jejího jazyka. Rozhodující dodatečná hodnota spojená s podporou ze strany Fondu budoucnosti spočívá v nárůstu mezinárodních aktivit a tím i v oslovení většího počtu obyvatel, a to nad rámec přeshraničního regionu.

Kontinuální přeshraniční spolupráce aktérů přispívá k rozvoji a upevnění stabilní a spolehlivé struktury partnerství, která fungují nad rámec období podpory. Opakující se akce se u českého a německého obyvatelstva podařilo etablovat jako vrcholné kulturní události regionu, které právě ve spíše venkovské oblasti mohou být stále přitažlivější.

Co byste si přála pro budoucnost česko-německých vztahů?

Umění, obzvláště pak divadlo jako médium, má v sobě schopnost podporovat rozvoj společné identity v regionu, jakým je Trojzemí. Divadlo přestavuje otevřený prostor k setkávání s jinými kulturami a jazyky. Náš region se vyznačuje vzájemným setkáváním různých národů podél několika hranic. Vzájemný vztah vícera generací Čechů a Němců byl zásadně ovlivněn jazykovými rozdíly a historickými událostmi. Současný vývoj tohoto příhraničního regionu je však příkladem pro společné soužití v Evropě. Dlouhodobým cílem by mělo být společné soužití v rámci regionu, který společně cítí a žije. K tomu mohou rozhodujícím způsobem přispět projekty podpořené Česko-německým fondem budoucnosti.

Ohledně další realizace česko-německých divadelních projektů si přeji, aby vlastnímu publiku úspěšně zprostředkovávaly jazyky sousedních zemí a kulturní zvláštnosti jejich divadelního umění a přinášely inspiraci pro společné soužití v příhraničním regionu.