Kufr na cesty
Velkým tématem v česko-německých vztazích jsou nelehké dějinné zvraty, které přineslo 20. století. Už dlouhá léta se jim věnuje společnost Antikomplex. Ta pro návštěvníky slavnosti na Mánesově mostě také postavila cestovní kufr. Ptáte se proč? Kufr je totiž ve 20. století symbolem odchodů z domova, často na dobu neurčitou, většinou na vždycky. Jaké to asi musí být, když máte ze dnes na den, z hodiny na hodinu opustit místo, kterému říkáte domov? Co byste si v takové chvíli rozhodně chtěli vzít s sebou? Mnozí návštěvníci Mostu 20.0 si udělali udělali v hlavě duševní prostor a v rušném odpoledni si položili takové otázky. Jaké byly jejich odpovědi?
Čím jsem starší, tím více toho balím a stále častěji si taky uvědomuju, že k překračování všech hranic je potřeba nejprve OTEVŘENÉ SRDCE. Karolína
NADĚJI! Markéta
LÁSKU K LIDEM, protože ta je při překračování hranic nejdůležitější. Veronika
Přece SVOJI HLAVU a ZUBNÍ KARTÁČEK. Protože lépe se mluví s lidmi, když člověk dodržuje ústní hygienu, že. A zpáteční jízdenku, kdyby to náhodou…. Tomáš
1# Pas. Když jsem byla malá, jezdili jsme se školou přes hranici do bazénu na plavání. S sebou jsem měla vždy plavky, ručník a cestovní pas. Jednou se mi v autobuse udělalo špatně. Neodvratné následky mé nevolnosti z jízdy odnesl právě cestovní pas. Od té doby jsem evropské integraci vděčná za to, že se hranice dají překračovat i bez něj, a že má občanský průkaz omyvatelný povrch.
2# Pán prstenů. Vždy když provedu nějaký zásadní krok související se změnou působiště, přeříkám si v duchu poslední kapitolu z Pána prstenů. Ta pro mě přesně vystihuje pocity z loučení a návratu domů, který už ale není tím samým místem. Zvláštní je, že ten text na mě působil silně i v době, než jsem podobnou zkušenost prožila sama. A.N.
Při překračování hranice mi vždycky přišlo zásadní mít v hlavě nějaké VOLNÉ MÍSTO – kapacitu, kterou mohu vjemům, lidem, zvukům, pocitům a případným diskomfortům věnovat. Místo, kde je mohu prožít bez obav z přehlcení, jež vytváří strach a člověka uzavírá. O.
Jednoznačně OTEVŘENÉ OČI, které mi umožní se na nové situace dívat, pozorovat okolí, vytvářet blízkost i odstup. A to jak doslova, tak symbolicky. Přidala bych ještě CHVÍLE TICHA, které mi pomáhají naslouchat světům před i za hranicemi. Takové ztišení vlastního já mi umožňuje porozumět. Tereza
„Ich nehme mein Herzauge mit, es lässt mich mit dem Herzen sehen. Es gelingt mir damit, mich nicht von Äußerlichkeiten verunsichern und abschrecken zu lassen. Wenn ich mit dem Herzen sehe, kann ich auf der emotionalen, zwischenmenschlichen Ebene Kontakt zu fremden Menschen und fremden Umgebungen aufnehmen. Ich kann Stärken und ihre Besonderheiten wahrnehmen, Gemeinschaft haben und ganz leicht Grenzen überwinden. Alle Menschen brauchen Wertschätzung und Zuneigung. Wenn ich das von Herzen gebe, bekomme ich fast immer guten Kontakt zu fremden Menschen. Ich schicke im Anhang ein Bild von Hap Grieshabers Herzauge.” Elisabeth aus Ditzingen
Was mir beim Überschreiten von Grenzen hilft, bzw. mich grundsätzlich dazu bewegt ist in erster Linie wohl Neugierde. Ich bin immer sehr gespannt was mich auf der anderen Seite wohl erwarten könnte. In einen Koffer packen kann man Neugierde wohl nicht. Deswegen nehme ich auch gern mein Musikinstrument mit. Das ist dann in der Regel ein eigener, zusätzlicher Koffer, den es sich aber lohnt mitzunehmen. Musik zu machen hilft mir persönlich Emotionen abzubauen und mich besser zu fühlen. Außerdem ist Musik so ziemlich unabhängig von der jeweiligen Landessprache und sie hat es mir schon öfter jenseits der Grenzen erleichtert liebe Menschen kennenzulernen und Anschluss zu finden. Silvie
Mit 16 Jahren bin ich für zwei Jahre nach Schottland gegangen. Ich denke, was mir am meisten geholfen hat, war meine ganze Persönlichkeit, die noch sehr tschechisch geprägt war. Denn ich hatte vorher keinen Kontakt mit anderen Ländern. Meine Kultur war etwas, das mich sehr geprägt hatte und mir im Ausland sehr geholfen hat, vor allem in der ersten Zeit. Für mich hat das nämlich bedeutet, dass ich mich anpassen musste und nicht in einer Gruppe mit Leuten sein konnte, die aus dem gleichen Land kommen, wie ich. Das hat mir sehr dabei geholfen, die schottische Kultur tatsächlich besser kennenzulernen. Lukas
Keine Vorurteile – um gute Laune zu haben gute Laune – um die Dinge positiv zu sehen Reisepass – falls Probleme auftreten Hut und Sonnenbrille – gegen die pralle Sonne. Jana
Mein Handy, dort habe ich alles in einem Gerät: Internet, Landkarten, Tickets, Fahrpläne und ich kann es auch zum Bezahlen verwenden. Marek
Als ich zwei Jahre alt war und meine Eltern mit mir geflohen sind, haben meine Eltern für mich den Koffer gepackt. Wichtig war für mich, dass sie viele Geschichten aus ihrer und meiner Zeit vor der Flucht mit eingepackt haben, die mich durch meine Kindheit begleitet haben. Es gab nämlich eine Leerstelle in mir, bzw. ein Bündel von Fragezeichen im Sinne von „wer bin ich?“ und „wo komme ich her?“ und „wer wäre ich, wenn wir nicht ausgewandert wären?“. Diese Fragen mussten beantwortet werden, um mir bei der (für Heranwachsende wichtigsten) Frage Hilfestellung zu geben: „Wer will ich sein?“ · Als ich mit knapp 16 mit meiner Familie in ein anderes Land ausgewandert bin, war ich Feuer und Flamme und pure Abenteuerlust. Dass Migration auch dann ein schmerzhafter Prozess ist, wenn sie freiwillig und voller Tatendrang und ohne Not geschieht, war eine wichtige Erfahrung. Es war unglaublich bereichernd in eine neue Welt einzutauchen, aber es war auch gut und wichtig, dass ich die „Brücke zur alten Welt“ (also Kontakte zu Verwandten und alten Freunden) mit im Gepäck hatte. Regelmäßige Besuche und eine aktive Pflege der alten Sprache begleiten und bereichern mich bis heute – 30 Jahre später!
· Neugierde · Ungemein hilfreich sind die Privilegien Geld und Bildung · Selbstliebe und Empathie. Marketa
A bottle of whisky and 300 tea bags. Ben
An invisibility cloak and my passport. Nikola
My passport and a dictionary. František
Pyjamas and panties and my phone. Also my water bottle, because it’s good for the environment and I never get thirsty. Polina
Well … I would sure have picked some book into the suitcase… They’ve always been this borders-demolishing artefacts for me… I would not be able to pick one in particular, but neither would i pick anything else in the suitcase. Jan
Clenched teeth and fists and closed eyes to be simultaneously on guard and feel protected by not seeing what is there on the other side of the border. I am right now on a train on my way to Kiev because in two days my residence permit expires so I have to cross the border back to my country of citizenship. What gives me strength is dreaming about the possibility of a no borders world. Luba
Ok, so the most important thing I had in my suitcase was relentless unwillingness to fail or give up again. Before in my life, I always quit, so I decided this time, no matter what will happen, that I would rather die before I quit again. And the moments where I wanted to quit came and they came often, but because I failed so often before, I had this voice in my head, that kept saying You are not going back! Second is the will to risking things and be positive. I work a lot, especially to stay in a positive mindset. I am far from mastering it, but my thoughts don’t work against me anymore. And finally hard hard work. I didn’t know how hard you have to do to get the stuff you want, but now I do. This is something I hadn’t in my suitcase, but now I have this mindset to to whatever it takes, which taught me that hard work is a powerful tool. Now I know, if you work hard, there are no limits. Yoni, moved from Tel Aviv to Budapest
I have realised that my awareness of borders of all kinds has increased as I have gotten older. Whenever I find myself overwhelmed by borders of land or of the human psyche, I find it helpful to try and think again as a child. Cahal
Health is better than wealth! Money controls everything – Wall Street fucking bitch. Unknown
Happiness, respect, love, trust, my fucking cat, loooooooooot of sex. Nancy & Nico Ophelia & love J.
The way to feel alive. Unknown
ESPERANCE. Unknown
My camera. Unknown
Ahoj, boli sme tu. Didi
Tolerance. Unknown
FROM A TO B AND BACK AGAIN Talisman; a horse hoof in a tarmac taiga. Hope; the quintessential delusion, simultaneously the source of great strength or weakness. Recollection; the necessity to observe the past to comprehend the future. Etiquette; the departure of mine & the acquisition of some through customs. Spices; a familiar taste of home. Hoodie; for snugness & thugness. Open mind; an appreciation of artistic attire of atrociously audacious alchemy. Loot; le leeway to a lucrative life. Dreams; sleeping soundly in shady shadows Unknown
“Memento mori.” Remember you must die… live. quality. Unknown
Books are the one truly invaluable tool for crossing borders. Inside the best of them lies the collected wisdom of all humankind. Within them are the solutions for all challenges. This is because true borders lie not in demarcations of territory, but within the human heart. Unknown
Curiosity and an open mind. Bianca
Želvu, jídlo, vodu, Kofola prase. Unknown
Mozek, oči, perfektní myšlení. Unknown
Hračky, psa, oblečení, plyšáky, jídlo, želvu, žemlu. Unknown
Albumy s fotkami, knížku, kamínek pro štěstí. Unknown
Lenku, fot’ák a vodu! Unknown