Z čeho vychází Vaše osobní motivace angažovat se ve prospěch česko-německých vztahů?

V mládí jsem se v letech 1988/1989 v rámci církevní práce s mládeží v NDR intenzivně zabýval Chartou 77. Odvaha tehdejších aktivistů na mě velmi zapůsobila. Již dříve mě provázela pozoruhodná díla Václava Havla, Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Bohumila Hrabala a Evy Kantůrkové, ale také Karla Čapka a Jaroslava Haška. Mezitím jsem začal často jezdit na kole z Drážďan do Česka, veslovat na Labi, jezdit na krušnohorský hřeben, do Českého Švýcarska nebo podnikat toulky po Českém středohoří. Dělám to rád a úplně nejraději ve společnosti mých českých přátel.

Jaký význam podle Vašeho názoru mělo, popř. má založení Česko-německého fondu budoucnosti?

Založením Česko-německého fondu budoucnosti převzaly oba státy zodpovědnost za živé sousedství, zajímající se o toho druhého, a naplnily tak životem již existující bilaterální smlouvy jako československo-německou Smlouvu o dobrém sousedství z roku 1992 a Česko-německou deklaraci z roku 1997. Založení fondu bylo vizionářským, prozíravým a chytrým rozhodnutím, které se vyplatilo.

V čem podle Vás spočívá největší zásluha Česko-německého fondu budoucnosti?

K odškodnění českých obětí nacistického režimu došlo pozdě a bylo možné je provést pouze zásluhou koordinace Česko-německého fondu budoucnosti. Vedle toho na činnosti fondu oceňuji, že v průběhu doby podpořil tisíce zcela konkrétních menších projektů, při nichž se desetitisíce lidí z obou států mohly bez předsudků a ve spojitosti s určitým tématem setkat a vyměnit si zkušenosti. Díky činnosti Česko-německého fondu budoucnosti vznikla řada trvalých kontaktů a přátelství. To přetrvá. A za to tisíceré díky.

Co byste si přál pro budoucnost česko-německých vztahů?

Přeji si ještě výrazně více každodenní výměny na všech úrovních. Jde sice o klišé, ovšem o pravdivé: pouze ti, kdo se osobně poznají, mohou překonat předsudky a získat zájem o toho druhého. Je proto velmi politováníhodné, že v Drážďanech musela nedávno ukončit svoji činnost Nadace Brücke/Most, protože se nenašly veřejné zdroje k podpoře této doposud soukromé angažovanosti. Přeji si, aby se ještě více mladých lidí učilo jazyk toho druhého.